Podobně jako letní období vyznačuje se i zimní období specifiky v péči a ochraně zdraví našich čtyřnohých přátel. Teploty klesají pod bod mrazu, a tak je důležité našim miláčkům věnovat více pozornosti.
Třebaže mají zvířata svá těla porostlá srstí, a jsou tedy více odolnější vnějším vlivům počasí včetně nízkých teplot oproti lidem, zejména ve větších aglomeracích s námi žijí již dlouho v příbytcích chráněných před chladem a zimou. Výsledkem této skutečnosti je pak u našich čtyřnohých přátel, kteří s námi sdílejí domácnost, zhoršená schopnost vyrovnat se s rozdíly v teplotách oproti zvířatům žijících ve volné přírodě. Příchodem zimního období se veterinární lékař setkává ve své praxi s dotazy chovatelů pejsků, které se týkají i zvýšené ztrátovosti strsti. Chovatelé pejsků jsou si zpravidla vědomi, že otázka zvýšeného línání ( ztráty srsti ) nemusí souviset pouze s přirozenými procesy v organismu zvířete.
Srst psů je oproti jiným druhům domácích mazlíčků podstatně variabilnější
Srst pejsků je výrazně variabilnější oproti jiným domácím mazlíčkům. Její zvláštnost spočívá v tom, že z jednotlivých chlupových váčků často vyrůstá více chlupů s odlišnou strukturou. Silné primární chlupy nazýváme pesíky, které bývají obklopeny poněkud menšími a výrazně jemnějšími chlupy, známými jako podsada. V případě změn teplot se chlupy u pejsků buď vzpřimují a nebo se pokládají. Tímto mechanismem srst napomáhá k tepelné regulaci zvířete. Srst psa je díky mazovému váčku odolná vodě, maz rovněž chrání pokožku. Kůže rovněž chrání psí organismus proti poranění ovlivňuje rovněž některé reakce imunitního systému. Línání se u rozdílných plemen liší.
Jaké druhy línání u psů rozlišujeme ?
- Fyziologické línání běžné probíhá v průběhu celého kalendářního roku, což souvisí s cyklem přirozeného růstu chlupů v osrstění zvířete. Línání je u zvířat zcela přirozeným procesem obnovy srsti. Běžné, fyziologické línání je pak ovlivněno zejména délkou světelného dne a i okolní teplotou. Samotná „životnost“ chlupu, fyziologická délka jeho setrvání v srsti, pak u psů činí asi třicet až čtyřicet dní. Růst chlupu se skládá ze tří fází, kdy první fázi nazýváme fází aktivní, která je následována fází přechodnou a růst chlupu v srsti je zakončen fází odpočinkovou, jejímž vyvrcholením je vypadnutí chlupu
- Fyziologické línání sezonní pak probíhá vždy dvakrát do roka, a to zejména v jarních měsících, kdy líná srst zimní a opět pak na podzim, kdy je letní kožich nahrazován delším a hustším kožichem zimním. Právě jaro a příchod zimy jsou období, kdy je línání srsti u psů nejmarkantnější.
- Patologické línání pak znamená vypadávání chlupů ze srsti v důsledku nesprávné či nedostačující výživy a nebo je způsobeno různými druhy onemocnění způsobených vnějšími parazity počínaje až po dermatologické problémy způsobené plísněmi či imunitní poruchy. Patologické línání se u psů projevuje zvýšenou, abnormální ztrátovostí srsti, často svěděním až vypadáváním celých oblastí srsti, tvorbou lysin ( alopecie ) až úplnou ztrátou chlupů na převážné části povrchu těla psa.
V případě patologického línání je třeba vždy navštívit veterinárního lékaře, neboť příčin abnormální ztrátovosti srsti u psů, alopecie, může být několik a navíc často i kombinovaných.
Mezi nejčastější příčiny alopecie, tedy tvorbě lysin patří zejména :
- Hormonální poruchy, kdy mezi nejčastější z těchto poruch patří snížená produkce hormonů štítné žlázy
- Zvýšená hladina hormonu nadledvinek z důvodu Cushingova syndromu nebo onkologických onemocnění
- Napadení pokožky psa parazity či plísněmi, kdy obvyklým parazitem je Trudník psí ( Demodex canis ) způsobující onemocnění známé jako „červená prašivina“.
- Nevhodné životní prostředí, které může způsobovat otlačeniny na končetinách, popáleniny, otoky
- Reakce kůže na injekčně podávané léky
- Dědičná dispozice projevující se jako částečná lysost či již rozvinutá alopecie u některých šlechtěných psích plemen
- Záněty mazových žláz či záněty kůže
- Chování zvířete zpravidla spočívající v olizování určité oblasti obvykle vyvolané nudou nebo naopak stresem kdy následkem vzniká kožní zánět. V této souvislosti je třeba připomenout, že i samotná nuda, nedostatek podnětů a pohybu je pro psy značným stresovým faktorem.
To je zapříčiněno zahájením topné sezony ,neboť městský pes tráví většinu času doma a tak přizpůsobuje svůj kožich podmínkám v bytě. Dalším důsledkem tohoto jevu je samozřejmě zhoršení funkce tepelné ochrany srsti a takové zvíře může venku snadno prochladnout. Majitelé by proto měli věnovat pozornost několika faktorům, které pomohou snížit nemocnost jejich zvířecích přátel.
Krátkosrstá plemena bývají vždy logicky nejvíce postižena chladem. Pro ně je možno vyrobit nebo zakoupit kabátky a různé kombinézy - dnes je na trhu velký výběr. Doporučuji vždy vyzkoušet, nekupovat po internetu,neboťobleček nemusí zvířeti „sedět“, může na některých místech dřít a způsobit pak kožní problémy. U psů, kteří mívají problémy s bolestmi zad ( např.jezevčíci), doporučuji kabátek ponechat ještě několik minut po návratu z procházky,aby se pod oblečkem přehřátá oblast zad (cca 39° C) nevystavila relativně nízké teplotě doma (cca 20° C) a nedošlo k zhoršení problému.S tím souvisí doporučení,které platí i pro člověka – nepřetápět v bytech, neboť zde naopak dlouhosrstý pes bude trpět - pes se nemůže potit, tudíž poměrně obtížně reguluje svojí tělesnou teplotu.
Majitelé se často ptají,zda mají zkracovat v zimě procházky se psem,aby nenastydnul. Platí jedna důležitá zásada – pes se musí při procházce stále pohybovat. To je jeho přirozená touha pořádně se při procházce proběhnout, takže pokud mu necháme volné pole působnosti,bude vše v pořádku. Problémy nastanou, pokud bezohledný majitel nechá své zvířevenku uvázané a jde například nakoupit. Pak jsme svědky třesoucího se zvířete před obchodem a majitel pěkně v teple nakupuje. Totéž platí pro psa uvázaného pod sjezdovkou a čekajícího na majitele až dolyžuje.
Voda a vodní hrátky v zimě
Někteří psi také milují vodu a jsou schopní skočit do vody i v zimě – doporučuji takové „vodní“ pejsky přidržet a do vody je nepustit.
Dalším důležitým krokem je ošetření tlapek po procházce. To platí především pro psy ve městech, kde jsou chodníky ošetřené solí. Je důležité vždy nohy osprchovat a po té ošetřit balzámem na tlapky nebo také třeba neparfémovanou indulonou.
Kočky jsou v tomto směru odolnější, procházky venku jen málokdy ohrozí jejich zdraví i při nízkých teplotách. Větší riziko problémů hrozí, pokud kočka zůstane několik nocí venku a není na to zvyklá. Dalším nešvarem koček bývá oblíbené polehávání za oknem – pokud není okno dobře utěsněno, může pod ním táhnout studený vzduch z venku a na to jsou kočky opravdu citlivé – nejčastěji se rozvine zánět dýchacích nebo močových cest.
