Ve veterinární praxi se s Lymeskou boreliózou setkáváme nejčastěji u psů, a to především z důvodu častého pobytu zvířete v přírodě, kde díky osrstění vznikají pro klíšťata ideální podmínky pro přichycení a následné přisátí.
Lymská borelióza byla poprvé identifikována v severní Americe, v údolí poblíž městeška Lyme, kde byl poprvé pozorován zvýšený výskyt onemocnění kloubů zejména u dětí vznikajícího důsledkem v té době neznámé choroby. Přibližně od konce 19. do první poloviny 20. století byly projevy Lymské boreliózy popsány a následně se prokázala i spojitost s klíštětem. Nedlouho poté byl přenos Lymské boreliózy Klíštětem obecným potvrzen.
Teprve až v roce 1982 byl odhalen původce Lymské nemoci v Americe a to nebezpečná bakterie Borrelia burgdorferi, kdy v Evropě se jedná zejména o kmeny Borrelia garinii a Borrelia afzelii. Borrelie patří mezi spirochéty, které jsou typické tenkým tvarem buňky, pohybující se vývrtkovitým pohybem. Tyto bakterie přenáší hlavně klíšťata druhu Ixodes ricinus a Ixodes scapularis, ale momentálně se skoumá možný přenos i jinými krví se živícími parazity, jako jsou komáři nebo blechy. Klíšťata se vyskytují zejména na vlhkých místech kolem vodních toků, kde také číhá na Vašeho zvířecího miláčka největší nebezpečí. Na Moravě se jedná hlavně o okolí řek Svratky, Svitavy, Moravy a Dyje. Zvýšený výskyt infikovaných klíšťat lze zaznamenat rovněž i v okolí vodních nádrží na těchto vodních tocích – ano, s klíštětem infikovaným Lymskou boreliózou se setkáte i kolem Prýglu :)
Klíšťě obecné je hlavním přenašečem nebezpečné Lymeské boreliózy do organismu zvířete
Bakterie Borrelia burgdorferi se však v těle klíšťat nevyskytuje přirozeně - Klíšťata obecná se líhnou z vajíček bez těchto bakterií. Borrelie se dostává do trávícího ústrojí klíšťat až při sání krve nakažené zvěře. U nymf, což je nižší vývojové stádium klíšťat, se pak jedná především o různé hlodavce, u dospělých klíšťat jsou to hlavně nakažení vyšší savci, a to včetně člověka. Klíšťata jsou nejaktivnější hlavně na jaře, pokud teploty vystoupí nad 10°C, a to i pouhých několik dnů po sobě. V létě v důsledku nižší vlhkosti prostředí aktivita klíšťat klesá a zvyšuje se následně opět na podzim, kdy se vlhkost vzduchu zvyšuje a i teploty nespadají k bodu mrazu.
Podmínky přenosu lymeské boreliózy do organismu psa
Výskyt klíšťat s boreliózou se pohybuje v širokém rozmezí od 2% do přibližně 40%, kdy výrazně záleží na výskytu nákazy Lymskou boreliózou v místě, kde se pes pohybuje. V České republice se promořenost odhaduje kolem 20%. Protože pes nachytá při probíhání travou daleko více klíšťat než člověk, existuje reálná možnost, že se s infekcí většina psů v různé intenzitě setkala.
Na přenos původce Lymské nemoci musí být klíště přichyceno na hostiteli, tedy ve veterinární praxi zpravidla na pejskovi nebo kočce více než 24 hodin. Záleží na množství přenesených bakterií a odolnosti jedince a jeho imunitního systému zda nemoc propukne klinicky. Někteří psi mohou působit také jako asymptomatičtí nosiči (v jejich těle se vyskytuje bakterie schopná vyvolat nemoc, ale pes nemá vnějškově zjistitelné příznaky nemoci a slouží vlastně také jako rezervoár nákazy). Není výjimkou, že onemocnění klinicky zjevně propukne i za několik měsíců po nakažení.
U lidí se v případě infekce boreliózou objevuje po pár hodinách v místě přichycení klíštěte růžové zarudnutí, které se v průběhu několika dní změní v červený flek s výrazným lemem, takzvaná erythema migrans. Naneštěstí se tento příznak u zvířat neprojevuje a proto je znesnadněna u psů včasná identifikace infekce Lymské nemoci. Inkubační doba Lymské boreliózy se počítá od několika měsíců až po několik let a v tom je právě Lymeská borelióza u lidí i zvířat zákeřná.
Lymská borelióza u psů může mít více forem.
Nejčastějšími příznaky infekce Lymeskou nemocí u psů jsou dle statistik veterinárních lékařů kulhání na jednu či více končetin, horečka – tedy zvýšená teplota, anorexie (nechuť k jídlu), apatie psa s projevy bolestivosti v oblasti kloubů. Infekce Lymeskou boreliózou však může mít i mnohem nebezpečnější příznaky, zejména v pozdních stádiích oneocnění, mezi které patří poškození srdce, ledvin či mozku psa.
Renální forma poškození organismu psa infekcí Lymskou boreliózou, tedy poškození ledvin zvířete, spočívá v usazování imunitních komplexů v tomto orgánu, kdy tyto imunitní komplexy „ucpávají“ filtrační systém ledvin a ty pak nedostatečně filtrují odpadní látky těla. To se projeví zvýšením hodnot močoviny a fosforu v krvi psa a výraznou ztrátou krevních bílkovin. V důsledku zadržování tekutin se mohou u zvířátka objevit edémy, tedy otoky končetin. Srdeční a nervová forma je vzácná, avšak netřeba ji podceňovat. U nervové formy byla popsána celková paralýza zvířete či různé záchvaty, které velmi často doprovázejí bolestivé křeče.
Diagnostika a léčba Lymské boreliózy u psů ve veterinární praxi
Identifikace původce těžkostí v případě Lymeské boreliózy u zvířat, a zejména u psů je pro veterinárního lékaře ztěžena v důsledku nedostatečné tvorby protilátek v krvi zvířete.
Hlavní diagnostika spočívá v serologickém vyšetření krve na protilátky, pomocí polymerázové řetězové reakce PCR (důkaz DNA bakterií), případně i přímý nález bakterií v kloubní nebo jiných tělních tekutinách.
Léčba nemoci je velmi obtížná a zdlouhavá. Spočívá hlavně v podávání antibiotik po dobu minimálně dva týdny a také v symptomatické léčbě dle příznaků.
Prevence před útokem infikovaných klíšťat a před onemocněním psa Lymeskou boreliózou
V boji proti Lymské borelióze hraje významnou úlohu zejména prevence. Určitě je nejvhodnější používat minimálně v období nejvyššího výskytu klíšťat - tedy v podmínkách Jižní Moravy prakticky od konce února do konce října různé repelentní prostředky, které chrání zvíře proti přisátí klíšťat. Na trhu existuje celá řada těchto repelentních přípravků, s jejichž pomocí lze „napadení“ pejska klíštětem zabránit.
Velmi vhodná je rovněž pravidelná kontrola srsti a kůže zvířete po každé procházce. Nezapomeňte rovněž pravidelně prohlížet pelíšek, nebo oblíbené místo odpočinku zvířete a i to pravidelně ošetřovat vhodným repelentem.
Nejlepší možností jak infekci Lymeskou boreliózou zabránit, je vakcinace (očkování) psa proti borelióze veterinárním lékařem.
Nejvhodnější doba pro očkování psů proti Lymské borelióze
Vakcinaci je nejlepší provést v období ještě před výskytem klíšťat t. j. v lednu - březnu. Primovakcinace spočívá v dvojnásobném podání vakcinační látky v rozmezí tří týdnů. Následně je samozřejmě důležité provést očkování jednou za rok pro udržení hladiny protilátek.
Zajímavá je skutečnost, že vakcinace proti Lymské chorobě, tedy borelióze, chrání cca 50% procent psů proti onemocnění, a to i když byli před očkováním již infikováni borelií. Pro každého chovatele pejsků to pak znamená, že se zvyšuje šance, že pes bude úspěšně vyléčen, či se u něj Lymeská borelióza neprojeví. Pamatujte, milí chovatelé, že případná diagnostika a léčba Lymeské boreliózy je velmi nákladná jak vlastními léčebnými preparáty, tak i délkou léčby. Dlouhodobé podávání speciálních antibiotik zatíží nejen organismus zvířátka, ale také Vaši peněženku.
