PORADNA VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE : PRVNÍ POMOC PŘI TEPELNÉM ÚPALU / ÚŽEHU U PSŮ A KOČEK ( HYPERTERMIE )

 V horkých letních měsících se veterinární lékař ve své praxi často setkává s problémem tepelného úpalu a slunečního úžehu u domácích zvířat, tedy u u psů, koček, drobných hlodavců, ale i u zvířat hospodářských, ba dokonce i exotů.

Hypertermie, jak se celkové přehřátí organismu nazývá, vzniká u zvířat právě v obdobích bohatých na sluneční paprsky, ve dnech, kdy by lidé i zvířata měli konzumovat více tekutin a zdržovat se v hodinách, kdy je sluneční aktivita nejvyšší, spíše ve stínu; mimo dosah přímých slunečních paprsků. Ve dnech, kdy se lámou teplotní rekordy toto doporučení pak platní dvojnásob. V čem nebezpečí úpalu či úžehu u zvířat spočívá ?

Úpal u zvířat spočívá v poškození tkání dlouhodobým pobytem na přímém slunci. Úžeh pak v celkovém přehřátí organizmu zvířete. Znamená to tedy, že zvíře nemusí být vystavené přímému slunečnímu svitu : typickou situací u které dochází k úžehu je ponechání zvířete v uzavřeném autě na slunci. Většinou tedy u zvířat nedochází ke standardnímu úpalu tak, jak jej známe my, lidé, ale k úžehu jako celkovému nebezpečnému přehřátí organizmu z důvodu krytí celého těla pokožky srstí. Vzniká hypertermie.

Nebezpečí hypertermie, přehřátí organismu u zvířat spočívá především v tepelném stresu.

Hlavní nebezpečí úžehu či úpalu, tedy hypertermie u zvířat spočívá v dehydrataci organizmu a následnému nebezpečnému otoku vnitřních orgánů, především mozku a plic. V důsledku dehydratace a zahuštění krve může rovněž dojít k rozpadu červených krvinek.

Příznaky úžehu, hypertermie se mohou projevit i po několika hodinách po vystavení zvířete tepelnému stresu.

Typicky mezi příznaky hypertermie, úžehu či úpalu u zvířat patří: zpočátku zrychlený dech jak se zvíře snaží ochladit, který se může časem zklidnit jak se v mozku zvířete vyřadí termoregulační centra. Následuje malátnost až apatie a slabost, zvracení, nechutenství, kdy je třeba zdůraznit, že může být přítomna velká žízeň, ovšem, bohužel, pro vyčerpání zvířete také nemusí. V případě, že v důsledku dehydratace a přehřátí, hypertermie, dojde k edému, tedy otoku mozku, může pes či kočička v důsledku slabosti ulehnout a mohou jej dokonce postihnout i křeče končetin.

V pokročilejších stádiích hypertermie se zvíře může dostat až do komatu a v mnoha případech nastává smrt.

První pomoc při přehřátí organizmu malých zvířat

První pomoc při přehřátí organizmu je zchlazení. Toto vykonáme buďto namočením hlavy a končetin do vlažné vody, nebo zabalením zvířete do mokrého ručníku na 10-15 minut. Déle trvající ochlazování se nedoporučuje z důvodu možného podchlazení organizmu : rozdíl mezi teplotou těla ochlazeného zvířete a vnější teplotou, často zvýšenou v důsledku přehřátého

Výborná první pomoc je také schlazení pouze končetin-tlapek a to namočením do kelímku s ledem nebo kelímku se zmrzlinou s důlky na tlapky. Takovéto šokové schlazení se nedoporučuje na dobu delší 5-10 minut bez ohledu na stav zvířete především z důvodu, že by mohlo dojít k podchlazení a možným odůmrtím částí končetin. V případech opravdu těžkého úžehu může dojít i k rozpadu červených krvinek jako přenašečů kyslíku do tkání, což může ještě zhoršit příznaky úžehu.

V případě podezření na přehřátí vždy a bez prodlení kontaktujte Vašeho veterinárního lékaře a konzultujte s ním situaci, ve které se Vaše zvířátko nachází.

V těžších stádiích přehřátí organismu zvířete, tedy hypertermie, které se projevují malátností a slabostí, navštivte nejbližšího veterinárního lékaře co nejrychleji a ochlazování pejska nebo kočičky provádějte cestou.

V těchto případech jde občas opravdu o minuty ! Zvíře musí být okamžite hydratováno nejlépe nitrožilní infuzí a musí ( !! ) být aplikovány léky na předcházení, případně odstranění edému mozku.

V těchto případech je doporučována transfuze krve. Darovat krev by měl pes s minimální hmotností 30 kg, věku od dvou do osmi let a musí být naprosto zdráv. U první transfuze krve mezi psy většinou nedochází k reakcím z inkopaktbility krevních skupin z tohoto důvodu a taky důvodu urychlení času od nalezení dárce po uskutečnění první transfuze se vyšetření na krevní skupiny nevykonává.

Nejlepší terapií proti přehřátí ( hypertermii ) zvířat je prevence

Samozřejmostí je, že nejlepší terapií je prevence a z tohoto důvodu by měli majitelé veškerých domácích zvířat omezit jejich pohyb venku při teplotách nad 30°C.

Omezit převoz zvířat v autech při teplotách nad 25°C, případně používat jenom klimatizované dopravní prostředky, starat se o větrání a pravidelné občerstvení jejich miláčků během cesty.

Nenechávejte Vaše miláčky v autě na nekrytých parkovištích ani 10 minut!

Někdy se může vnitřek auta vyhřát na vysoké teploty i při nižších venkovních teplotách pod 20°C , pokud auto necháme na slunci. Vzpomeňte si tedy na situaci, kdy jste auto nechali na parkovišti ( i když pod stromem ve stínu ) a vrátili jste se : Bylo v něm nedýchatelně! Zvířata mají situaci o to těžší, že nemají potní žlázy a tedy se neochlazují tak efektivně jak lidé. Především z tohoto důvodu pro ně mohou být nižší teploty fatální.